O projektu

Československo v paměti žen je projekt o.p.s. Gender Studies a kreativní agentury DÍLNA Organic Net, jehož vznik umožnil Evropský sociální fond a státní rozpočet ČR prostřednictvím Operačního programu Věda, výzkum, vzdělávání.

Cíl projektu

Cílem projektu je představit dětem na základních školách život v Československu mezi lety 1945 a 1990 z pohledu žen. Vycházíme z rozhovorů, které byly natočené na konci 90. let a které má Gender Studies, o.p.s. ve svém archivu. Tyto nahrávky zachycují životní zkušenosti a názory žen narozených v letech 1920–1960. V rámci projektu vzniklo 20 nových rozhovorů s ženami narozenými mezi lety 1945–1965. 

V rámci projektu byla vytvořena výuková platforma, která obohatí výuku moderních dějin o příběhy žen, jejichž zkušenosti se běžně nedostávají do učebnic dějepisu nebo dokumentárních filmů. Skrze rozhovory se ženami se žákům a žákyním přiblíží historie 20. století z pohledu konkrétních životů a osobních zkušeností. Ty jsou odlišné od klasické interpretace dějin, která dává důraz zejména na výklad politických a vojenských událostí. Zajímá nás každodennost, tedy např. kam chodily do školy, na jakých místech pracovaly, jak zvládaly péči o děti, domácnost, jaké byly vztahy v rodinách, jaké měly zájmy, jak bydlely či jak trávily volný čas.

Děti se seznámí s historiografickou metodou orální historie, tedy ústní historií neboli vyprávěnými dějinami. Jedná se o inspirativní výukovou metodu, která podporuje aktivní vstupování studujících do získávání znalostí o konkrétním tématu nebo období. Tato metoda navíc není navázána pouze na výuku dějepisu, ale lze ji využít ve výchově k občanství, v českém jazyku, ve výtvarné či estetické výchově nebo ve výuce ICT.

Archiv Paměť žen

womensmemory.net

Archiv Paměť žen disponuje unikátním historickým materiálem založeným na autentických příbězích, zkušenostech a názorech žen tří generací (narozených v letech 1920–1960) zachycených metodou oralní historie.

Orálněhistorické rozhovory vznikaly v rámci rozsáhlého mezinárodního projektu Paměť žen (1995–2006), který vzešel v z iniciativy socioložky a zakladatelky Gender Studies Jiřiny Šiklové a který se otevřeně hlásil k feminismu. Cílem bylo zmapovat a pochopit dějiny ženské emancipace ve východní Evropě. Koordinátorkou projektu byla filmová dokumentaristka a orální historička Pavla Frýdlová.

Kromě bývalého Československa projekt probíhal také ve spolupráci se ženami ze zemí bývalého východního bloku, z Německa, Polska, Srbska, Chorvatska, Slovenska, Černé Hory a Ukrajiny. 

V celkovém součtu bylo realizováno více jak 500 rozhovorů, z čehož 172 českých, jedná se o více než 20 000 stran přepisů. 

Na základě vzpomínek žen vznikla série publikací (v češtině např. Všechny naše včerejšky I–II; Ženská vydrží víc než člověk; Ženám patří půlka nebe; ve slovenštině Pamäť žien: o skúsenosti sebeutvárania v biografických rozhovorech a další), rozhlasový cyklus Válka očima žen (2005) nebo dokumentární film Válka v paměti žen. Následně vznikly sbírky životních příběhů emigrantek (Ženy mezi dvěma světy), cizinek (Ženy odjinud), lékařek (Ženy v bílém), reemigrantek (Ženy mezi dvěma světy), příběhů romských žen (Paměti romských žen: kořeny I.), přeživších holocaustu (Jsem, protože musím; Životní příběhy ročníku 1924: lidský osud v dějinách 20. století.) a jiné.

V současnosti se archiv nachází v Knihovně Jiřiny Šiklové v organizaci Gender Studies, o.p.s. na Masarykově nábřeží 8 na Praze 2.

Metodologie

Příběhy deseti žen zpracované v platformě pocházejí z rozhovorů natočených metodou orální historie.
Podrobný popis metodologie je ZDE (PDF).

Základní přehled odborné literatury, ze které jsme vycházeli v rámci projektu
Československo v paměti žen, najdete ZDE (PDF).

Licence

Webová platforma Paměť žen vznikla v rámci projektu Československo v paměti žen
číslo CZ.02.3.68/0.0/0.0/18_067/0012376

Vydáno pod Licencí Creative Commons.
 

Odborná spolupráce

Na faktografických textech k jednotlivým tématům dějin každodennosti se podílely:
Dana Musilová, Denisa Nečasová, Alena Wagnerová, Johana Jonáková, Marie Koval, Kateřina Lišková, Pavla Frýdlová, Martina Láníková. 

Na ilustracích k jednotlivým příběhům se podíleli umělci a umělkyně:
Kristýna Plíhalová, Dora Dutková, Tomáš Zach, Štěpánka Jislová, Barbora Kmecová, Barbora Müllerová, Karla Gondeková.

Další spolupráce: Alice Škochová

Tým

Projekt je realizován v partnerství organizací Gender Studies, o.p.s. a DÍLNA Organic Net, s.r.o

Johana Jonáková
vedoucí projektu

Vedoucí projektu Československo v paměti žen. Koordinuje celý projekt, vede odborný tým, který zpracovává obsahovou stránku platformy, propojuje Gender Studies, o.p.s. s partnerem projektu Dílna Organic NET.

Dana Musilová
metodička projektu

Metodička projektu je specialistkou na téma žen v moderní historii ČSR. Je profesorkou Historického ústavu FF Univerzity Hradec Králové s pedagogickou praxí na VŠ přes 21 let. V 90. letech spolupracovala na mezinárodním projektu Paměť žen, z jehož archivu projekt čerpá.

Pavla Frýdlová
metodička archivu Paměť žen

Metodička archivu Paměť žen, u jehož zrodu v roce 1998 sama stála. Vedla 10 let celý projekt. Je autorkou řady knih, které vycházejí z rozhovorů získaných v rámci původního projektu. (např. Ženská vydrží víc než člověk, Ženám patří půlka nebe, Všechny naše včerejšky).

Marie Koval
orální historička

Orální historička, zodpovídá za analýzu stávajících i vedení nových rozhovorů, má na starosti vznik metodiky k využití orální historie ve výuce dějepisu.

Jan Dufek
vedoucí kreativního týmu

Vedoucí kreativního týmu, režisér a dramaturg příběhů a celé platformy, společně s Johanou hlavní duše projektu.

Tomáš Červenka
grafik a designér

Grafik a designér s mnoha lety zkušeností. Zodpovídá za grafický vzhled projektu, přehlednost, srozumitelnost a jednoduchost, která otevře dveře budoucím uživatelům a uživatelkám. 

Volejte

+420 776045777

Sledujte

Harmonogram

2020

  • realizace 20 nových rozhovorů s ženami narozenými v letech 1950–1965
  • sběr dokumentů týkajících se práce, reality všedního dne, veřejného a politického života žen, zdraví
  • návrh struktury platformy a její využití při výuce dějepisu

2021

  • audiovizuální zpracování příběhů deseti žen
  • provázanost příběhů/rozhovorů s tématy (práce, realita všedního dne, veřejný a politický život, zdraví)
  • programování a naplnění platformy příběhy žen a kontextovými dokumenty

2022

  • pilotáž na školách
  • finalizace, oponentura