Marie V. (*1931):
„Měla jsem urozenost pro režim.“
Marie V.
*1931
Paní Marie, jejíž rodina se po válce přestěhovala do pohraničí a získala zde malé hospodářství, byla vybrána pro studium na dělnické přípravce, kde po desetiměsíčním studiu skládala maturitu a následně vystudovala vysokou zemědělskou školu. Jako jedna z mála žen se dostala do vedoucí pozice, ve které řídila velké státní statky v jižních Čechách. Ve svém příběhu vypráví o plánovaném hospodářství a o rozporu mezi tím, co chtěl stát a co zemědělství potřebovalo. V době, kdy se zranil její druhorozený handicapovaný syn, odešla z politických i rodinných důvodů ze všech vedoucích pozic a s rodinou se přestěhovala do Prahy. Dalších 27 let pracovala v drůbežárně Xaverov, většinu času na pozici řadové dělnice.
zemědělská inženýrka
zemědělství v 50. letech
prověrky
syn s handicapem
Úkoly a projekty
Vyberte jeden z úkolů, který se vztahuje k životu paní Marie. První série úkolů ukazuje její pohled na padesátá léta a normalizaci, který vybočuje z obvyklého narativu. Součástí úkolu je ukázat, že režim v Československu v padesátých letech byl na jedné straně extrémně restriktivní, na druhé straně přicházel s progresivními kroky, které postavení žen zlepšily.
Karta s úkolem se věnuje socialistickému řízení a nekompetentnosti vybíraných funkcionářů.
Pracovní list
se sérií třech úkolů
Typ úloh:
série třech úkolů vztahující se k 50. letům a k zaměstnanosti žen v této době
Délka: 45 minut
Karta s úkolem
Socialistické řízení
Typ úlohy:
debata o významu slova nekompetence
Délka: 15 minut
Metodický list pro vyučující,
jak pracovat s příběhem
Cíl hodiny:
Ukázat, co padesátá léta a normalizace znamenala pro paní Marii, že jí režim umožnil studovat a získat vedoucí pozici. Porovnat kontext, jak to bylo se zaměstnaností žen v této době.
Zaměstnanost žen v poválečném
období až do 60. let
Potřeba nástupu žen do práce byla vyvolána mimořádnou situací poválečné obnovy. Stát rozhodoval, jaká odvětví se mají rozvíjet a kam je třeba nabírat nové pracovní síly, kterých byl nedostatek (tzv. plánované hospodářství nebo centrální plánování). V Československu došlo k celkovému úbytku obyvatelstva, což bylo prohloubeno odsunem německého obyvatelstva z pohraničí.
Nábor žen a právo na práci
Pro období je charakteristický cílený nábor žen pro průmysl, zemědělství i pro obnovu společnosti. Ženy, které byly do té doby v domácnosti, měly nastoupit do práce. Bylo zavedeno právo na práci, ale rovněž povinnost pracovat. Pracovní povinnost platila pro všechny občany a občanky po ukončení povinné školní docházky v 15 letech.
Zavedení rovnosti odměn
Komunistický režim používal pojem nová socialistická žena, kterou viděl v pozici pracovnice, uvědomělé občanky a matky. Byl uzákoněn princip, že za stejnou práci náleží ženám a mužům stejná odměna.
Příběh na časové ose
Porovnejte životní milníky paní Marie V.
s milníky dějin každodennosti i s okamžiky politických dějin.
Slovník pojmů
Zde míněn dvousměnný provoz v továrnách, kdy se chodilo na tzv. ranní (od 6 do 14 hod.) a odpolední směnu (od 14 do 22 hod.). V nepřetržitých provozech byly i směny noční. S pojmem dvojí směna se setkáme i pro vyjádření pracovního zatížení žen, které po osmihodinové pracovní době čeká tzv. druhá, neplacená směna v domácnosti (nákupy, vaření, úkoly s dětmi, obstarání chodu rodiny), která není vidět.
Jednotné zemědělské družstvo. Po roce 1948 v Československu začala vznikat družstva, spojující napřed ornou půdu, později i ustájení dobytka a drůbeže. Po první fázi dobrovolnosti byli lidé pracující v zemědělství (zejména majetnější) nuceni do družstev vstoupit. Družstevníci a družstevnice byli odměňováni na základě tzv. pracovních jednotek, částečně také v naturáliích.
Proběhla 1. 6. 1953, znehodnotila československou korunu v poměru 5:1 (v případě hotovosti do 300 Kčs), u vyšších částek (vkladů) až 50:1. Vláda tím zrušila přídělový systém, který fungoval od začátku 2. světové války, černý obchod s nedostatkovým zbožím, a hlavně se zbavila dluhů vůči občanům a občankám.
Krajský národní výbor, vykonával správu krajů, obdoba dnešního krajského úřadu. Národní výbory byly v letech 1945–1990 orgánem československé státní správy na úrovni obce, města, městského obvodu, okresu, kraje nebo země. Národní výbory byly zrušeny v roce 1990.
Deník založený v roce 1920. V letech 1948–1989 vycházel v nákladu přes 2 miliony výtisků a sehrál tak důležitou roli v propagaci politiky komunistické strany. Noviny měly velký formát A2, proto se hodně využívaly při balení nejrůznějšího zboží a předmětů. V roce 1995 se deník přejmenoval na Právo.
Písemné přidělování absolventů a absolventek škol na určité pracoviště v 50. letech. Lidé si často nemohli vybrat, kde budou pracovat. Po škole dostali umístěnku, která je za prací poslala i stovky kilometrů od domova. Cílem tohoto nařízení bylo zajistit pracovní síly zejména do vysídleného pohraničí. Systém umístěnek setrval nejdéle pro absolventy a absolventky lékařských fakult.
