Věra K. (*1956):
„Houslistka samoživitelkou.“
Věra K.
*1956
Paní Věra se narodila v Ostravě do hudební židovské rodiny původem z Rumunska. Od dvou let žila v Praze, kde vystudovala konzervatoř a stala se houslistkou. Hrála v orchestru v Pardubicích a v Karlových Varech, učila na hudební škole poblíž Chrudimi, hrála v Hudebním divadle Karlín a v Komorní opeře Praha. Na začátku 90. let konvertovala oficiálně k judaismu a narodila se jí dcera. Paní Věra vypráví o depresích, které měla od raného věku, v 16 letech si chtěla vzít život, ve 26 letech neplánovaně otěhotněla a šla na potrat. Popisuje také složitou dobu 80. a 90. let, kdy jako samoživitelka vychovávala dceru a učila hudební nauku a hru na housle na základní umělecké škole. Její příběh je protkán hudbou, otázkou duševního zdraví a hledáním vlastní identity.
houslistka
potrat
zdraví
judaismus
Úkoly a projekty
Všechny úkoly vztahující se k životu paní Věry K. se dotýkají citlivých témat jako jsou potraty, sexualita nebo antikoncepce. Úkoly jsou rozděleny do menších celků (kartiček) na téma: A) Život paní Věry K., B) Rozhodování o svém vlastním životě a kritéria, která používáme, C) Tabu nebo běžné téma, D) Osobní věc, či politika
Pracovní list
Příběh Věry K.
Typ úloh: Děti sledují příběh, ve kterém paní Věra mluví o svém intimním životě, vypisují, co je zaujalo ve vyprávění o potratu a o antikoncepci
individuálně
Délka: 20 minut
Pracovní list
Antikoncepce a potraty.
Typ úloh: Debata nad osobními dilematy (u příběhu, zda jít na přerušení těhotenství), vazba na vlastní těžká rozhodnutí
skupinově
Délka: 20 minut
Pracovní list
Tabu.
Typ úloh: Pro hodiny společenských věd: Diskuze o tématech, která jsou ve společnosti tabu (menstruace, potrat, antikoncepce)
skupinově
Délka: 25 minut
Pracovní list
Osobní věc nebo politika.
Typ úloh: Diskuze nad tématy, která se vrací do politické debaty (právo na potrat, otázka sexuálních menšin, rasismu, feminismu)
skupinově
Délka: 25 minut
Metodický list pro vyučující,
jak pracovat s příběhem
Dílčí úkoly lze využít jak v hodině dějepisu (Příběh Věry K. a Antikoncepce a potraty), tak v základech společenských věd (Tabu, Osobní věc nebo politika). V hodinách lze mluvit o tabuizovaných tématech jako je antikoncepce, potraty, sexualita, osobní rozhodování, o politicky kontroverzních tématech.
Potraty a právo rozhodovat si o svém těle
Právo na potrat z rozhodnutí žen bylo napříč socialistickou Evropou uzákoněno v polovině 50. let. V Československu byl zákon o umělém přerušení těhotenství přijat v roce 1957.
Právo rozhodovat o svém těle jako prvek emancipace
Ženy už nemusely chodit k tzv. andělíčkářkám, které prováděly potraty natajno, což nezřídka vedlo ke zdravotním komplikacím, a někdy dokonce i ke smrti.
Právo na potrat tedy bylo uzákoněno nejen kvůli ochraně zdraví žen, ale také z důvodu jejich zrovnoprávnění. Ženy, které se mohou svobodně rozhodnout o svém mateřství, si mohou být skutečně rovny s muži.
Potratové komise a vývoj počtu potratů
Z důvodu liberálního zákonodárství vedl region střední a východní Evropy v 70. letech světové žebříčky potratovosti. Mezi jednotlivými zeměmi ale byly výrazné rozdíly. Nejen katolické Polsko, ale i nepříliš nábožensky založené Československo se řadily k zemím s relativně nízkou mírou potratovosti: na dva až tři porody připadal jeden potrat. Naproti tomu v Maďarsku potraty převyšovaly počty narozených dětí o třetinu.
Příběh na časové ose
Porovnejte životní milníky paní Věry K. s milníky dějin každodennosti i s okamžiky politických dějin
Slovník pojmů
(Výzva k repatriaci) - vrácení osob zpět do vlasti nebo vrácení občanství. Jedná se především o návrat uprchlíků a uprchlic, osob z vojenských jednotek či národnostních menšin do jejich rodiště či původní vlasti. Týká se zejména období po válce.
Židovská rituální očistná lázeň. Tato vodní nádrž bývala umístěna ve sklepení synagogy, sestupuje se do ní po několika schodech a musí být tak hluboká, aby se do ní člověk mohl celý ponořit. Voda v ní má být průtočná, tzn. mít přítok a odtok, ideálně z podzemního pramene, říční, eventuálně dešťová. Mikve se začaly u nás obnovovat až koncem 90. let.
Přeměna, změna, obrat, zde míněna změna náboženského vyznání, přestup k jiné víře.
Jazyk, kterým hovoří kolem čtyř milionů Židů a Židovek. Vznikl ve středověku mezi tzv. aškenázskou židovskou komunitou, žijící na území dnešního Německa, a tak jidiš sdílí velkou část slovní zásoby s němčinou a oba jazyky se sobě podobají i gramaticky. Jidiš a hebrejština, dva klíčové jazyky židovských dějin, nejsou lingvisticky nijak spřízněné, hebrejština je jazyk semitský, jidiš jazyk germánský z indoevropské jazykové skupiny.
neboli nitroděložní tělísko se zavádí do dělohy proti početí. Může být hormonální i nehormonální.
