Věra L. (*1929):
„Živitelkou rodiny jsem byla já.“
Věra L.
*1929
Paní Věra L. se narodila v roce 1929 ve Zlíně. Po únoru 1948 byl její otec, dřívější zaměstnanec firmy Baťa, vyhozen ze zaměstnání. Paní Věra musela zapomenout na vysokoškolská studia a najít si zaměstnání. Za svůj život vystřídala různorodá zaměstnání, nejdéle však pracovala ve filmových ateliérech, zpočátku ve Zlíně a později v Praze na Barrandově, kde ji práce velmi bavila. Její život je silně spjat s evangelickou církví. Za manžela si vzala evangelického faráře a po jeho smrti převzala vedení sboru a kazatelskou činnost. Jelikož farářský plat byl spíše symbolický, živitelkou rodiny se stala ona a manžel se mohl věnoval dětem, protože pracoval z domova.
ženy v církvi
ženy u filmu
měnová reforma
píchačky
rok 1968
Úkoly a projekty
Pracovní list srovnává zaměstnanost žen v Československu se stavem ve Spolkové republice Německo (SRN). Na příběhu Věry L. ukazuje, co bylo typické pro život ženy v 60. letech v Československu.
Pracovní list
Typ úloh: a) na základě příběhu vysledovat, jakými zaměstnáními paní Věra prošla
b) porovnat, co platilo v Československu a co v SRN v 60. letech
Délka: 45 minut
Metodický list pro vyučující,
jak pracovat s příběhem
Úkol v hodině umožní porovnat zaměstnanost a stav emancipace žen v 60. letech v Československu s demokratickými státy Evropy, konkrétně se západním Německem
Veřejná angažovanost žen v 60. letech
O svobodném ženském hnutí, které se v té době probouzelo v západních zemí, nelze v případě Československa hovořit. Přesto začaly být v druhé polovině 60. let slyšet ve veřejním prostoru i hlasy žen vycházející mimo levicový komunistický proud. V tomto období sice již nedošlo k žádným zásadním změnám právního řádu, zaznívaly však požadavky, které se více soustředily na každodenní život v Československu.
Témata ženského hnutí ve veřejném prostoru
Hlavním tématem byl rozpor mezi realitou a uzákoněnou rovnoprávností žen. Přestože se stále hovořilo o emancipaci a zákony zajišťovaly rovnoprávnost, ženy nepůsobily na významných pozicích, nebyly členky předsednictva komunistické strany nebo vlády.
Příkladem prvního problému, který by takto veřejně diskutován, byla diskuze ve Vlastě o alkoholismu v rodinách.
Ženské hnutí bylo tehdy stále zúžené na jedno velké sdružení, Československý svaz žen, a propojené s komunistickou stranou, ale reprezentanti státu se k tomuto problému příliš kriticky nevyjadřovali. Ženy nenacházely větší podporu ani v disidentském hnutí Charty 77 založeném v roce 1977 na protest proti porušování lidských práv. Rovnoprávnost žen a mužů stála vždy mimo její hlavní zájem a aktivity.
Československý svaz žen (ČSSŽ)
Nový Československý svaz žen byl ustaven v roce 1967 (ČSSŽ). Pod ČSSZ se začaly tvořit pobočky v krajích, okresech a obcích, které měly do jisté míry možnost samostatného jednání.
Přibližně od počátku šedesátých let na stránkách novin a odborných časopisů začala diskuse o situaci a problémech československých žen, která se zakládala i na řadě odborných výzkumů.
ČSSŽ vytvořil stejně jako KSČ svůj Akční program. Pojmenoval otevřeně aktuální problémy, kterým ženy v Českoslovenku čelily: nižší platy, příliš krátké mateřské dovolené, dvojí pracovní zatížení (v práci a v domácnosti), minimální možnost krátších pracovních úvazků.
Jestliže v padesátých letech se zdůrazňovalo především ženino zaměstnání, nyní mělo být dosaženo souladu mezi zaměstnáním, rodinou a veřejnou prací ženy.
S nástupem normalizace dostala organizace výrazně ideologický charakter. Ruku v ruce se snahou režimu naklonit si obyvatelstvo Československa v 70. letech byla naplněna řada požadavků z Akčního programu ČSSŽ: mateřská se prodloužila až na dva roky, byla zavedena peněžitá podpora v mateřství. Posiluje se hodnota rodiny jako základní společenské jednotky.
Příběh na časové ose
Porovnejte životní milníky paní Věry L.
s milníky dějin každodennosti i s okamžiky politických dějin.
Slovník pojmů
Punčochy a ponožky nebyly dříve levné, a tak se spravovaly, respektive látaly, k tomu sloužil dřevěný hříbek, na nějž se ponožka natáhla. Silonové punčochy pouštěly tzv. očka, která se dala vytáhnout a punčochu tím spravit. Baťa vymyslel u svých větších prodejen s obuví látací oddělení, kde ženy opravovaly punčochy na speciálních strojích.
Hodiny, s jejichž pomocí si zaměstnanec či zaměstnankyně zaznamenávali dobu příchodu a odchodu do zaměstnání, většinou na tuhou kartu, kterou pak dostávaly pracovnice účtárny. Svým způsobem šlo i o formu kontroly.
Román Margaret Mitchellové vyšel v roce 1936 a hned se stal americkým i světovým bestsellerem. Dramatický historický milostný příběh Scarlett O’ Harové a Rhetta Butlera odehrávající se na jihu Spojených států v době americké občanské války (1861–65) dojímal celé generace čtenářů a čtenářek.
Krajský národní výbor, vykonával správu krajů, obdoba dnešního krajského úřadu
Kázání je pojem označující projev s náboženským obsahem, přednášený během bohoslužby. Kazatel je ten, který káže. U protestantských církví, ve kterých je na kázání kladen velký důraz, je slovo kazatel tradičním označením duchovního. V katolické církvi se jedná zpravidla o kněze či jáhna.
Služby týkající se měst a obcí, jako je údržba místních komunikací, parků a městské zeleně, městského mobiliáře (lavičky, odpadkové koše, informační a orientační systémy), dětských hřišť, obecních hřbitovů, často i veřejného osvětlení, ale i další služby pro komunitu.
