Hana D.

*1942

Hana měla svůj život spojený s knihami, na jejichž nákup se v době jejího dětství v chudé rodině vždy našly peníze. Po maturitě pracovala jako knihkupkyně v knihkupectví na Václavském náměstí, kde intenzivně prožila události kolem sovětské okupace i kulturního uvolnění v 60. letech. Vypráví také o Antichartě a situaci v mosteckém a libereckém divadle, kde působila jako tajemnice. Popisuje skromné bytové podmínky, život v divadle či změny po roce 1989. V 90. letech Hana začala podnikat a založila v Liberci první čajovnu

knihkupkyně

rok 1968

Anticharta

bytová situace

Úkoly a projekty

Vyberte jeden z úkolů, který se vztahuje k životu paní Hany D. Úkoly se zaměřují na dobu normalizace, kterou Hana a její rodina prožila v severních Čechách a na podpis Anticharty v libereckém divadle. 

Cíl hodiny: Jak se politické události 70. let normalizace odrážely v každodenním životě?

Kapitoly 5. až 7. příběhu, začátek normalizace a podpis Anticharty

Typ úloh:
osvětlení pojmu normalizace,
jak se události normalizace
odrážely v každodenním životě

Délka: 45 minut

Metodický list pro vyučující
k úkolům normalizace
a podpis Anticharty

Pracovní list obsahuje dva úkoly, kterým předchází přípravná část vysvětlující pojem normalizace. Úkoly pracují s kapitolami příběhu 5, 6 a 7. Dětem umožňují sledovat normalizaci z pohledu rodiny, bydlení a zaměstnání.

Interaktivní kvízy k příběhu

Formou jednoduchých interaktivních kvízů si děti mohou ověřit, jak dávaly pozor při sledování příběhu Hany D.

Jak se bydlelo v době socialismu

Bydlení představovalo jeden z největších dobových sociálních problémů. K dispozici bylo málo bytů nízké kvality. Nezřídka žily v jednom bytě nedobrovolně dvě nebo dokonce více generací jedné rodiny.

Více generací pod jednou střechou

  • Bytů byl nedostatek. Během druhé světové války byla část bytů zničena v bojích nebo při bombardování a nové se téměř nestavěly. Po válce se pak intenzivně začalo s výstavbou hlavně v preferovaných průmyslových centrech, například v Ostravě. Situace byla problematická zejména v Praze, kde ještě na počátku 60. let vznikalo méně nových bytů než v ostatních krajích. V důsledku toho novomanželé často žili po svatbě v jedné domácnosti s rodiči či prarodiči a teprve později získali vlastní byt. 
  • První panelová sídliště vyrostla hlavně na okrajích měst. Sídliště poskytovala bydlení spoustě lidem, chyběla na nich ale takzvaná občanská vybavenost, tedy to, co je potřeba pro život - prodejny, jesle, školky, školy, dětská hřiště nebo parky. Někde nebyly dokonce ani chodníky, takže se lidé žijící na sídlišti v deštivých dnech brodili ke svým domům blátem. Pro stát bylo důležité postavit sídliště s mnoha byty, méně důležité už pro něj bylo to, jak se lidem na sídlišti bydlí.
     
  • Státní byty přidělovaly národní výbory podle pořadníků. Do těchto seznamů se zapisovali zájemci a zájemkyně o byt a pak čekali, až na ně přijde řada. Přednost dostávali vybraní žadatelé a žadatelky, kteří pracovali např. u policie, v armádě, nebo funkcionáři a funkcionářky KSČ apod. Rychlost vyřízení žádosti se odvíjela také od místa, kde byla podaná. Nejdéle se čekalo ve velkých městech; v Praze to mohlo trvat i řadu let. Někteří lidé to urychlili tím, že se odstěhovali za prací do místa, kde se nabízela práce i byt současně. 

Grafy využitelné pro práci v hodině, které doplňují téma bydlení

Příběh na časové ose

Porovnejte životní milníky paní Hany D.
s milníky dějin každodennosti i s okamžiky politických dějin.

Slovník pojmů

svazácká košile

Modrá košile kroje členů a členek Československého svazu mládeže (ČSM). V 50. letech byla modrá košile chápána jako slavnostní oblečení, např. k maturitě. V 60. letech se od tohoto trendu již upustilo. Po roce 1968 byla organizace přejmenována na Socialistický svaz mládeže (SSM) a na modré košile se pomalu zapomnělo.

„Táta byl politickej."

Otec Hany D. byl jako člen Československé strany národně socialistické (ČSNS), která v únoru 1948 iniciovala demisi demokratických členů vlády, po roce 1948 pronásledován, vězněn a odsunut na nekvalifikovanou práci. Toto stigma politického vězně se však vztahovalo na celou rodinu, dětem se v 50. letech těžko studovalo.

kádrový profil - kádrový posudek

Kádrový posudek byla forma osobního hodnocení v letech 1948–1989. Na téměř každého občana a občanku existoval na jejich pracovišti spis s údaji o jejich třídním původu, jejich názorech a ideologických postojích. Tyto posudky psal tzv. kádrovák nebo kádrovačka, což byla funkce, která spadala pod osobní oddělení, dnes bychom řekli personální.

legitimace (KSČ)

Doklad o členství v politické straně, průkaz totožnosti. Hana vstoupila z nadšení ze společenských změn v roce 1968 do KSČ, ale po necelých dvou letech, na začátku normalizace, stranickou legitimaci vrátila.

„Telefony v divadle šly přes ústřednu."

Telefonické rozhovory byly v ústředně odposlouchávány, procházely cenzurou. Cenzura znamená kontrolu informací, většinou těch sdělovaných veřejně (tisk, média), ale často bývala kontrolována i soukromá korespondence (např. z vězení). Cenzuru praktikovala v menší či větší míře všechna společenská zřízení, ale v totalitních systémech nabyla velkých rozměrů. Není divu, že v roce 1968 byla cenzura na krátký čas zákonem zrušena, definitivně až po roce 1990.