Osobní život žen v době socialismu

Osobní život v socialistickém Československu se často značně odlišoval od politické reality hlásané komunistickým režimem. Na jedné straně zaznamenáváme brutální pošlapávání lidských práv a paralelně společenské, z dnešního pohledu až liberální změny.

Partnerství a rodina v době socialismu

V období socialismu téměř všichni lidé vstupovali do sňatku a ve velmi mladém věku si pořizovali děti. Hodně manželství ale končila rozvodem. Ideál toho, jak by měl vypadat vztah mezi mužem a ženou, se v průběhu času proměňoval. Měnila se také materiální situace celých rodin, a to k lepšímu.

manželství

emancipace

porody

rozvody

Manželství: svatba kolem dvacítky,
rychle přišly děti

  • Manželství bylo v době socialismu univerzální institucí, tzn. že do něj vstoupila drtivá většina lidí; jen asi 6 % lidí zůstalo celoživotně nesezdaných. Lidé se brali hodně mladí a velice rychle měli děti. Více než třetina žen se vdala před svými 20. narozeninami a mezi pětadvacetiletými už bylo 85 % provdaných; muži se ženili nejčastěji ve věku 20-24 let.
     
  • V Československu byly rodiny většinou dvoudětné a matkám se první dítě narodilo typicky nedlouho po dvacítce. Téměř polovina všech dětí se narodila ženám mezi 20 a 24 lety, dalších asi 30 % dětí se narodilo matkám do 29 let věku; ženy nad pětatřicet už skoro nikdy další děti neměly. 
     
  • Časný vstup do manželství, nároky spojené s nutností skloubit péči o malé děti s prací v zaměstnání a málo volného času, který především ženám zbýval, nezřídka vedly k tomu, že se manželství rozpadala, a to už během prvních pěti let od svatby. Počty rozvodů rostly: zatímco v roce 1950 se rozvedlo jedno manželství z deseti, v roce 1989 už to bylo jedno ze tří. V Praze skončilo rozvodem dokonce každé druhé manželství.

dětství 50. léta
Marie C. (*1945)

audio (cca 1 min.)


dětství 50. léta, dětské hry na Hlučínsku
Eliška A. (*1949)

audio (cca 1,5 min.)


rodina a partnerství - rozvod
Anna K. (*1948)

audio (cca 1 min.)


Sňatky podle věku snoubenců
Zdroj: Historická statistická ročenka ČSSR 1985, vlastní zpracování

Rozvody podle délky trvání manželství
Zdroj: Historická statistická ročenka ČSSR 1985, vlastní zpracování

Rozvodovost v letech 1950–1983
Zdroj: Historická statistická ročenka ČSSR 1985, vlastní zpracování

Poválečná léta až začátek 60. let:
Žena se emancipuje, mladí se berou z lásky

Manželství se zásadně proměnilo krátce po nástupu komunistické strany k moci. Komunistická myšlenka rovnosti lidí se promítla i do představy, že také v manželství by si lidé měli být rovni.

  • Až do roku 1950 u nás platila nařízení ještě ze starého rakousko-uherského zákoníku, která stanovovala, že hlavní slovo v rodině má a musí mít muž. Otec rozhodoval o tom, jak budou vychovávány děti (např. zda na studia půjde syn nebo dcera), manžel rozhodoval o tom, co smí dělat jeho manželka (např. jestli se smí vzdělávat, jestli může chodit do práce apod.). Veškerý majetek patřil muži, dokonce i ten, který do manželství přinesla žena.
     
  • Nový zákon o rodině platný od roku 1950 ustanovil, že v manželství mají žena a muž stejná práva a povinnosti, že se oba podílí na výchově dětí a jsou za ně oba stejně zodpovědní. Manžel také ztratil právo rozhodovat o ženě. Oběma patřil majetek stejnou měrou a oba se měli podílet na materiálním zabezpečení rodiny.
     
  • Nová byla i představa, že do manželství mají lidé vstupovat z lásky. Nikoli z ekonomických důvodů, jak tomu bývalo dříve, protože za socialismu se muži i ženy měli živit vlastní prací. Lidé se měli před svatbou dobře poznat, sdílet zájmy i názory a rozvinout tak počáteční náklonnost ve vzájemný pevný cit. Muž a žena, kteří se milují, si měli být rovni a vzájemně se respektovat.

Zdroj: soukromý archiv

60. léta: Co udělat pro zvýšení porodnosti? 

Zdroj: soukromý archiv

  • Na začátku dekády proběhl demografický průzkum, který měl zjistit, jak se žije zaměstnaným ženám-matkám. Výsledky byly alarmující. Ženy se cítily vyčerpané z „druhé směny“, kterou musely odpracovat doma poté, co se vrátily ze zaměstnání. Musely vyzvednout děti ze školky či z jeslí, uvařit pro celou rodinu, věnovat se dětem a pak do noci třeba ještě prát a žehlit.
     
  • Automatické pračky či myčky nebyly a muži se na domácích pracích podíleli spíše zřídka. Protože ženy nechtěly opustit svá placená zaměstnání, zásadně odmítaly představu více než dvou dětí.
     
  • Experti a expertky promýšleli, jak ženám situaci ulehčit a jak je přimět k tomu, aby měly víc dětí. V prvé řadě vyslyšeli volání žen po delší mateřské dovolené. Přišli s novým systémem přídavků na děti a pomoci ke získání bydlení, aby měly mladé rodiny více soukromí a materiálního pohodlí.

Normalizace:
Rodina hlavně jako zázemí pro děti

Od 70. let sílila státní podpora rodin, což s sebou neslo i odvrácenou stranu. Lidé se zaměřili na budování rodinného zázemí a neřešili tolik věci veřejné. A to se systému hodilo. 

  • Nový systém podpory rodin se uplatnil s plnou silou až v 70. letech. Komunistická vláda chtěla „normalizovat“ pořádky v zemi po vzepětích pražského jara. A podpora rodin se jí k tomu náramně hodila. Masová výstavba panelových domů, prodlužující se doba mateřské a vysoké příspěvky na děti spolu s bezúročnými novomanželskými půjčkami motivovaly mladé lidi k založení rodiny. Lidé napřeli veškerou svou energii na rodinu a přátele a jejich zájem o věci veřejné upadl. To uvítala vláda, která o zapojení lidí do rozhodování nestála.
     

  • Proměnilo se uvažování o tom, jak má vypadat správné manželství. Pominul důraz na lásku a rovnost mezi partnery. Odborníci a odbornice radili mladým lidem, aby v manželství bláhově nehledali „hnízdečko lásky“, ale aby usilovali o zajištění stabilního prostředí pro výchovu dětí.
     

  • Ženám se radilo, aby hráli v manželství podřízenou roli a plně se věnovaly dětem. V odborných knížkách z té doby se dočtete, že pokud je třeba žena inteligentnější než její manžel či pokud zastává významnější pozici v zaměstnání, hrozí v manželství hádky a rozkol.

Vývoj počtu narozených dětí 1945-1983
Zdroj: Historická statistická ročenka ČSSR 1985, vlastní zpracování

Zdroj: soukromý archiv

Prozkoumejte další témata

bydlení | domácnost
oblékání | volný čas
zájmové organizace

ženská hnutí
ženy v disentu
veřejná angažovanost žen

zaměstnanost žen
dvojí směna | povolání žen
odměňování mužů a žen