Spolu s nástupem do práce získaly ženy vlastní finanční prostředky a ekonomickou nezávislost, což nebylo do roku 1945 automatické. Součástí politického programu poválečného socialismu v Československu bylo zrovnoprávnění žen a mužů.
Zaměstnanost žen
v poválečném období až do 60. let
50. léta byla ve znamení náboru žen do zaměstnání a do průmyslu. V 60. letech zásadně roste vzdělanost žen a jejich kvalifikace. Práce v domácnosti však neubývá a nedaří se ji přesunout do veřejných služeb. Ženy tak chodí do práce a zároveň se plně se starají o rodinu. Jsou proto čím dál tím vyčerpanější a jejich ochota mít více dětí klesá. Postupně se prodlužuje mateřská dovolená až na tři roky.
-
Mimořádná situace poválečné obnovy si vyžádala, aby ženy nastoupily do práce. Stát rozhodoval, jaká odvětví se mají rozvíjet a kam je třeba nasměrovat nové pracovní síly, kterých byl nedostatek (tzv. plánované hospodářství nebo centrální plánování). V Československu celkově ubylo obyvatelstva. Přispěly k tomu válečné ztráty, odsun německého obyvatelstva z pohraničí a také to, že se z koncentračních táborů nevrátilo velké množství židovského obyvatelstva.
- Probíhal cílený nábor žen pro průmysl i pro obnovu společnosti. Ženy, které byly do té doby v domácnosti, měly nastoupit do práce.
- Zavedlo se právo na práci, ale rovněž povinnost pracovat. Pracovní povinnost platila pro všechny občany a občanky po ukončení povinné školní docházky v 15 letech.
Dobové agitační plakáty
zdroj: internet
- Součástí socialistické politiky rovnoprávnosti byl pojem nová socialistická žena. Tu systém viděl v pozici pracovnice, uvědomělé občanky a matky. Tento pohled propagoval např. časopis Vlasta, ve kterém se na titulních stránkách objevovaly ženy v povolání traktoristek, jeřábnic nebo soustružnic.
- Byl uzákoněn princip, že za stejnou práci náleží ženám a mužům stejná odměna.
- Na konci 50. let se výrazně snížila porodnost.
zdroj: ČTK
Zaměstnanost žen v průběhu 60. let
- Nadále roste zaměstnanost žen, které tvořily 90 % přírůstku všech pracovních sil. Na zvýšení zaměstnanosti má vliv nabídka pracovních příležitostí, větší dostupnost zařízení péče o děti i zlepšující se vybavenost domácností.
- Výrazně se dále snižuje počet žen v domácnosti.
- Roste vzdělanost žen; ženy častěji než muži dosahovaly úplného středního vzdělání.
80. léta - ženy v zemědělství
zdroj: soukromý archiv
- Ženy jsou velmi ekonomicky aktivní i z toho důvodu, že je třeba zajistit dostatek financí v rodině. Rodina potřebovala jak plat muže, tak ženy. Ideálním měsíčním platem tehdy bylo 500 Kčs v průměru na hlavu. Rodiny, ve kterých žena nechodila do práce, měly zhruba jen 410 Kč na hlavu.
- Ženy intenzivně vnímají své zatížení zaměstnáním a péčí o rodinu a domácnost, viz dvojí směna. Ozývají se hlasy, které volají po tom, aby ženy odešly z pracovního trhu a zůstaly doma s dětmi. Z expertních debat nakonec vzešla nová koncepce rodinné politiky, která byla realizována počátkem 70. let.
- Začal platit vůbec první zákoník práce. Ten potvrdil stávající stav zakazující ženám noční práci; zaměstnavatelé měli nově povinnost vytvářet pracovní místa pro ženy (rok 1966).
Srovnání podílu zaměstnaných žen v roce 1968 mezi státy
zdroj: Marie Bahenská, Libuše Heczková, Dana Musilová. 2017. Nezbytná, osvobozující, pomlouvaná. O ženské práci. Hradec Králové: VEDUTA.
Vývoj počtu žen v domácnosti v Československu (1950–1991)
Zdroj: zdroj Český statistický úřad, ženy v domácnosti
Vzdělání žen v letech 1650–1980
Zdroj: Historická statistická ročenka ČSSR, vlastní zpracování
Zaměstnanost žen v době normalizace
(70. léta až rok 1989)
V 70. letech se více zdůrazňuje tradiční rodina. Rostou přídavky na děti, rozšiřují se možnosti novomanželských půjček. Role matky se v té době považuje za nezastupitelnou.
- Po násilném potlačení reformního hnutí bylo z práce často z politických důvodů vyhozeno přes půl milionu mužů a žen. Řada žen a mužů musela odejít z kvalifikovaných pozic k manuální a špatně placené práci. (Marie V. kapitola 5 jak jsem škrábala špínu z vajec)
- Československo se vyznačuje mimořádně vysokou zaměstnaností žen. Ženy tvořily téměř polovinu všech pracujících.
- Podíl vysokoškolaček je vysoký. Vysokoškolské vzdělání však neznamená automaticky lepší pracovní uplatnění.
- Zatímco v 50. letech zdůrazňuje režim roli žen jako pracovnic, dělnic a občanek, období normalizace je vidí zejména jako matky a manželky. Celkově se posiluje konzervativní vnímání ženy jako pečovatelky a manželky.
zdroj: soukromý archiv