---

Československá historie v příbězích každodenního života

o projektu

Cílem projektu je představit dětem na základních školách život v Československu mezi lety 1945 a 1990 z pohledu žen. Vycházíme z rozhovorů, které byly natočené na konci 90. let a které má Gender Studies, o.p.s. ve svém archivu. Tyto nahrávky zachycují životní zkušenosti a názory žen narozených v letech 1920-1960. Zajímá nás každodennost, tedy např. kam chodily do školy, na jakých místech pracovaly, jak zvládaly péči o děti, domácnost, jaké byly vztahy v rodinách, jaké měly zájmy, jak bydlely, jestli byly zdravé nebo se potýkaly s nějakými zdravotními problémy.

Vznikne výuková platforma, která obohatí výuku moderních dějin o příběhy žen, jejichž zkušenosti se běžně nedostávají do učebnic dějepisu nebo dokumentárních filmů. Skrze rozhovory s ženami se žákům a žákyním přiblíží historie 20. století z pohledu konkrétních životů a osobních zkušeností, které jsou odlišné od klasické interpretace dějin, která dává důraz zejména na výklad politických a vojenských událostí.

Děti se seznámí s historiografickou metodou oral history, tedy ústní historií neboli vyprávěnými dějinami. Jde se o inspirativní výukovou metodu, která podporuje aktivní vstupování studujících do získávání znalostí o konkrétním tématu nebo období. Tato metoda navíc není navázána pouze na výuku dějepisu, ale lze ji využít ve výchově k občanství, ve výtvarné výchově, nebo ve výuce ICT.

tým

Projekt je realizován v partnerství organizací Gender Studies, o.p.s.DÍLNA Organic Net, s.r.o

Johana Jonáková

Vedoucí projektu Československo v paměti žen. Koordinuje celý projekt, vede odborný tým, který zpracovává obsahovou stránku platformy, propojuje Gender Studies, o.p.s. s partnerem projektu Dílna Organic NET.

Dana Musilová

Metodička projektu je specialistkou na téma žen v moderní historii ČSR. Je profesorkou Historického ústavu FF Univerzity Hradec Králové s pedagogickou praxí na VŠ přes 21 let. V 90. letech spolupracovala na mezinárodním projektu Paměť žen, z jehož archivu projekt čerpá.

Pavla Frýdlová

Metodička archivu Paměť žen, u jehož zrodu v roce 1998 sama stála. Vedla 10 let celý projekt. Je autorkou řady knih, které vycházejí z rozhovorů získaných v rámci původního projektu. (např. Ženská vydrží víc než člověk, Ženám patří půlka nebe, Ženy v bílém)

Marie Mrvová

Orální historička, zodpovídá za analýzu stávajících i vedení nových rozhovorů, má na starosti vznik metodiky k využití orální historie ve výuce dějepisu.

Jan Dufek

Vedoucí kreativního týmu, režisér a dramaturg příběhů a celé platformy, společně s Johanou hlavní duše projektu.

Pan Programátor

Lorem ipsum ulluptiati ides cori corerunt, tem quibus et laborrum a nis ano di quodi occae nos etur? Lecusdam dolorepudant fuga. Et etur, incienis ent, eost, tem aut re volenemped

Tomáš Červenka

Grafik lorem ipsum ulluptiati ides cori corerunt, tem quibus et laborrum a nis ano di quodi occae nos etur lecusdam dolorepudant fuga. Et etur, incienis ent, eost, tem aut re volenemped orem ipsum ulluptiati ides cori corerunt.

harmonogram

2020

• realizace 20 nových rozhovorů s ženami narozenými v letech 1950 – 1965
• sběr dokumentů týkajících se práce, reality všedního dne, veřejného a politického života žen, zdraví
• návrh struktury platformy a její využití při výuce dějepisu

 

2021

• audiovizuální zpracování příběhů deseti žen
• provázanost příběhů/rozhovorů s tématy (práce, realita všedního dne, veřejný a politický život, zdraví)
• programování a naplnění platformy příběhy žen a kontextovými dokumenty

 

2022

• pilotáž na školách
• finalizace, oponentura

paměť žen