Veřejný život žen za socialismu

Možnosti veřejné angažovanosti občanů a občanek byly v socialistickém Československu s výjimkou druhé poloviny 60. let 20. století omezené. Všechny zájmové organizace podléhaly politice a dozoru komunistické strany. Přesto se prosadila řada důležitých požadavků v oblasti ženských práv a mnoho žen působilo aktivně v politice či veřejném prostoru.

Československý svaz žen

V důsledku únorového převratu roku 1948 byly ženské organizace unifikovány a centralizované pod záštitou komunistických myšlenek a staly se součástí státní politiky. Názvy centrálních organizací žen se několikrát změnily.

Svaz žen

ženy v politice

ženy v KSČ

ženské časopisy

  • Sloučením několika organizací v Česku i na Slovensku byl v roce 1950 ustaven Československý svaz žen, který však pracovat pouze dva roky. Předsedkyní byla zvolena Anežka Hodinová - Spurná. Kompetence ČSŽ byly velmi omezené a všechna rozhodnutí procházela schvalovacím procesem komunistické hierarchie. V roce 1952 byl ČSŽ nahrazen centrální organizací Výborem československých žen. Z masové organizace se stala organizace jen se zlomkem členek.

Opětovné ustavení v roce 1967

  • Nový Československý svaz žen byl ustaven v roce 1967 (ČSSŽ). Pod ČSSZ se začaly tvořit pobočky v krajích, okresech a obcích, které měly do jisté míry možnost samostatného jednání.
     
  • Přibližně od počátku šedesátých let na stránkách novin a odborných časopisů začala diskuse o situaci a problémech československých žen, která se zakládala i na řadě odborných výzkumů. Souviselo to s celospolečenským reformním pohybem a s úsilím spojit socialismus s demokratickým principy, který vyústil v pražské jaro.
     
  • ČSSŽ vytvořil stejně jako KSČ svůj Akční program. Pojmenoval otevřeně aktuální problémy, kterým ženy v Českoslovenku čelily: nižší platy, příliš krátké mateřské dovolené, dvojí pracovní zatížení (v práci a v domácnosti), minimální možnost krátších pracovních úvazků. V tomto období se ČSSŽ podařilo se aktivně se účastnit veřejného života a prosazovat v něm zájmy žen.
     
  • Jestliže v padesátých letech se zdůrazňovalo především ženino zaměstnání, nyní  mělo být dosaženo souladu mezi zaměstnáním, rodinou a veřejnou prací ženy.

členský průkaz členky ČSSŽ
zdroj: internet

Normalizace přinesla naplnění některých požadavků

  • S nástupem normalizace dostala organizace výrazně ideologický charakter.
     

  • Ruku v ruce se snahou režimu naklonit si obyvatelstvo Československa v 70. letech  byla naplněna řada požadavků z Akčního programu ČSSŽ: mateřská se prodloužila až na dva roky, byla zavedena peněžitá podpora v mateřství. Posiluje se hodnota rodiny jako základní společenské jednotky. 
     

  • Spolu s novým vedením v čele s Gustou Fučíkovou byla ukončena proreformní činnost Svazu žen.
     

  • Svůj potenciál dokázal ČSSŽ nadále prosazovat pouze na místní úrovni. Zde se Svaz podílel na úpravě okolí, péči o zeleň, vysazování stromků a úklidu nebo pořádání kulturních akcí.

Časopisy jako zdroj financí

  • Časopis Vlasta začal vycházet v roce 1947 a jeho vydavatelem byla ženská organizace, které předsedala Milada Horáková (Rada československých žen).
     
  • Se vznikem Československého svazu žen v roce 1950 přešlo vydávání Vlasty pod něj.
     
  • V době po znovuobnovení ČSSŽ v 70. letech byla Vlasta nejčtenější ženský časopis a po Rudém právu nejčtenější pravidelně vycházející list v Československu.
     
  • Kromě Vlasty vydával Svaz žen i další časopisy jako Žena a móda (existoval od roku 1949) a Praktická žena (1950). V roce 1968 vzniklo vydavatelství MONA, které vydávání těchto třech titulů zastřešilo. Vydavatelství bylo pro ČSSŽ hlavním finančním zdrojem.

Prozkoumejte další témata

bydlení | domácnost
oblékání | volný čas
zájmové organizace

zaměstnanost žen
dvojí směna | povolání žen
odměňování mužů a žen

partnerství a rodina
vzdělání a výchova
sexualita