V době státního socialismu byly ženy vybízeny k tomu, aby se nezajímaly jen o rodinné záležitosti, ale angažovaly se aktivně také ve veřejném životě, a tím budovaly socialismus a emancipovaly se. Veřejnou angažovaností je tak míněno jejich aktivní působení  ve státních institucích, politických stranách (zejména v KSČ) a masových organizacích.

• I přes snahy, aby se ženy více zapojily do veřejného života, neměly v nejvyšších politických orgánech státu nikdy poloviční zastoupení. V Národním shromáždění tvořily ženy obvykle jednu čtvrtinu poslanců, ve vládě působila maximálně jedna ministryně. Reálný vliv na politické rozhodování byl poměrně malý.
   
• Samy ženy neměly motivaci jít do politiky, kde neměly možnost se svobodně uplatnit, ale musely jen plnit dané směrnice. Na veřejnou angažovanost ženám nezbýval čas ani energie, protože byly vedle zaměstnání zcela vytíženy péčí o rodinu a domácnost, kterou měly stále na starost hlavně ony.
   

• Situace nebyla lepší ani v Komunistické straně Československa (KSČ) jako hlavním mocenském orgánu státu. Přestože ženy zde byly jako řadové členky po celou dobu státního socialismu silně zastoupeny, nikdy se výrazněji neprosadily do vedení strany. V Ústředním výboru KSČ ženy tvořily maximálně 7 % jeho členstva, např. v roce 1972 tak mezi 115 členy ústředního výboru působilo jen 8 žen.
   

• Nejvyšší politickou funkcí, které žena dosáhla, byla místopředsedkyně Národního shromáždění. V roce 1946 jí byla zvolena Anežka Hodinová-Spurná (za KSČ)

Volby v roce 1960
Zdroj: Sbírka Muzea ve Šlapanicích, volby rok 196

rok 1968 a vstup do KSČ
Hana D. (*1942)

audio (cca 3 min.)

Anežka Hodinová Spurná: předsedkyně Výboru československých žen, rok 1951
Zdroj: ČTK / Havelka Zdeněk

• Ženy byly málo zastoupeny ve vedení důležitých masových organizací, v Československém svazu mládeže, Svazu československo-sovětského přátelství apod. Sice tvořily nemalou část členské základny, ale do vedení organizací pronikaly zřídka. Specifický příklad tvoří Československý svaz žen složený pouze ze členek včetně jeho rozhodujících orgánů.

• Větší možnost rozvíjet i vlastní aktivity se nabízela v odborech. V podnikových radách tvořil například podíl žen 44 %, v Ústřední radě odborů 36 %. V roce 1972 bylo šest ze 17 odborových svazů vedeno ženami.
   

• Ženy se angažovaly zejména na lokální úrovni, v rámci svého místa bydliště nebo pracoviště, a usilovaly spíše o řešení konkrétních problémů, často spojených s řízením obce, školkami, jeslemi, zásobováním, veřejným stravováním nebo rozvojem kulturním aktivit. Na této úrovni byl jejich přínos nezanedbatelný.

Setkání ČSM (Československého svazu mládeže), rok 1950
Zdroj: ČTK / Novák Josef

rok 1968 na moravské vesnici
Marie C. (*1945)

audio (cca 2 min.)